welcome to the world of atvs optimus 2 jahodova energie jednorazove elektronicke cigarety 500 mah.
PLYNOV? RADIA?N? KONDENZA?N? TURBOKOTEL
to find the cheapest christian louboutin casual shoes for women 748724 online,the best swiss quality,welcome to visit our site.rolex yachtmaster fake for sale in usa while in the putting your equipment together also mixing practice,any link is best.
Domů   |   Bližší informace o kotli   |   Jiné užitečné informace   |   Kontakt   |   Ceník   |   Dotazy

Obecné informace o kondenzačních kotlích

Spalovací proces

Ačkoliv složení topných plynů kolísá v určitých mezích, můžeme v úvahách o spalování vycházet z jejich průměrného složení. V případě zemního plynu dodávaného do České republiky z Ruska je na dokonalé spálení (tzn. uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý a vodík na vodní páru, příp. síra na oxid siřičitý) lm3 plynu třeba přibližně 9,5 m3 vzduchu. Spalování topných plynů v plynových spotřebičích probíhá za určitého přebytku vzduchu, který se vlastního spalování aktivně nezúčastňuje a vlastně zřeďuje odcházející spaliny a tím i snižuje jejich teplotu. Jaký je tedy význam přebytku vzduchu při spalování topných plynů? Jedním z důležitých faktorů, který právě příznivě ovlivňuje přebytek spalovacího vzduchu, je vlhkost spalin. Čím je vlhkost spalin nižší, tím je menší nebezpečí kondenzace vodní páry na chladnějších částech výměníku tepla topného agregátu nebo v komínu.

Účinnost plynových kotlů

Spálením jednoho kubického metru zemního plynu vznikne cca 1,63 kg vodní páry. Kondenzací tohoto množství vodní páry lze získat téměř 4100 kJ tepla, což by stačilo k ohřátí 10 l vody teplé 5 °C k varu. Tato energie ale u kotlů klasické konstrukce odchází nevyužita. Toto množství tepla představuje 9,1 % hodnoty spalného tepla zemního plynu, což je maximální množství tepla, které je možné získat jeho dokonalým spálením. Pro určení celkové účinnosti plynových spotřebičů se ale dodnes ve většině evropských zemích vychází z výhřevnosti plynu, která je definovaná jako množství tepla odpovídající spalnému teplu zmenšenému o kondenzační teplo vody vzniklé spálením. Z tohoto důvodu je možné, aby účinnost plynového spotřebiče byla vyšší než 100% (plynový spotřebič, ve kterém by bylo získáno teplo odpovídající spalnému teplu zemního plynu, by měl účinnost 111 %). U plynových kotlů klasické konstrukce je zamezeno kondenzaci vodní páry ve výměníku tepla tím, že se udržuje teplota vratné vody na hodnotě minimálně 60 °C. Teplota spalin odcházejících z kotle se pak pohybuje kolem 150 °C až 180°C. V tomto případě jsou ztráty tepla v odcházejících spalinách 10 % u citelného tepla a 11 % u latentního (kondenzačního) tepla vodní páry. Celková účinnost plynového kotle provozovaného za uvedených podmínek je 90 % (vztaženo na výhřevnost paliva). V poslední době jsou na trh uváděné tzv. nízkoteplotní plynové kotle. Tento typ můžeme nazvat mezistupněm mezi klasickým a kondenzačním kotlem. Teplota spalin odcházejících z tohoto typu kotle se pohybuje kolem 90 °C. Ztráty latentního tepla zůstanou nezněměné, ale ochlazením spalin ve srovnání s kotly klasické konstrukce přibližně o 60 °C klesnou ztráty citelného tepla na 6 %. Celková účinnost se tak zvýší na 94 %. Celková účinnost kondenzačního kotle závisí na teplotě vratné otopové vody. Při její teplotě 30 °C je obvykle teplota spalin odcházejících z kotle 45 °C. V tomto případě je ztráta citelného tepla 2 % a ztráta kondenzačního tepla max. 5 %. Celková účinnost kondenzačního kotle je pak 105 %.

Konstrukce kondenzačních kotlů

Množství předaného tepla a tím i účinnost celého zařízení je daná velikostí teplosměnné plochy výměníku. Čím je tato plocha větší, tím je ale výměník a celý kotel dražší. Proto bylo nutné stanovit určitá limitní kritéria pro kondenzační kotle. V zemích ES pro konstrukci kondenzačních kotlů platí dvě hodnoty:

Kondenzační kotel lze funkčně rozdělit na dvě části. Existuje mnoho konstrukcí kondenzačních kotlů, a to s. jak odděleným kondenzačním stupněm, tak s kondenzačním stupněm přímo ve spalovací komoře.

Kondenzát

Při provozu kondenzačního plynového kotle vzniká mírně kyselý kondenzát (jeho pH je přibližně 4 - 5, který je srovnatelný s dešťovým spadem nad průmyslovými centry). Tento je nutno odvádět jak z tělesa kotle, tak z komínu. Kondenzát při kaskádě kotlů nad 100 kW je možné neutralizovat (nechá se prokapávat např.přes granulovaný vápenec, dolomit, zrnitá směs vápence a oxidu hořečnatého a pod.)a pak odvést do kanalizace. U kondenzačních kotlů malých výkonů, které přicházejí v úvahu pro otopové systémy bytů a rodinných domků, není tato neutralizace kondenzátu nutná.

Kyselost kapalin

Tvorba kondenzátu je ukazatelem správné funkce kondenzačního kotle. Při teplotě vratné vody 45 oC by na každých 10 kW výkonu měl zkondenzovat průměrně 1 litr vody za hodinu provozu kotle. Pokud se topný plyn spaluje s vysokým přebytkem vzduchu, dochází vzhledem ke značnému zředění spalin ke snížení jejich rosného bodu a tím i snížení celkové účinnosti.

Odvod spalin

V důsledku značného ochlazování spalin dochází ke snížení komínového tahu. U kondenzačních kotlů je proto nutné použít odsávací ventilátory, které umožní odvod ochlazených spalin do atmosféry. Výjimkou jsou kotle s vířivými hořáky. Provoz kondenzačních kotlů má specifické nároky na provedení celého komínového systému. Komíny musí být odolné proti kondenzující vlhkosti (v komínu dochází k dalšímu ochlazování spalin).

Využitelnost kondenzačního tepla

Kondenzační kotle mají ve srovnání s kotly klasické konstrukce díky větší teplosměnné ploše větší účinnost, a to i v případech, kdy vzhledem k vyšší teplotě vratné vody není možné využít latentní teplo vodní páry. Pokud je ale teplota topné vody regulována v závislosti na venkovní teplotě, je teplota topné vody vracející se do kotle po většinu vytápěcího období nízká, a to i případě otopového systému s projektovaným teplotním spádem topné vody 90/70 °C (tzn. teplota vystupující topné vody 90 °C, teplota vratné vody 70 °C). To se projevuje poklesem ztrát citelného tepla a odpovídajícím nárůstem celkové účinnosti. Ve skutečnosti je v našich zeměpisných šířkách po převážnou část topného období venkovní teplota vyšší než -15 °C, které odpovídá projektovaná výstupní teplota topné vody 90 °C. Vzhledem k mírným zimám je i v otopových systémech projektovaných pro teplotní spád 90/70 °C téměř po třetinu provozní doby využíván kondenzační stupeň kotle. V systémech s teplotním spádem topné vody 70/50 °C je kondenzační stupeň využíván už v 90 % provozní doby kotle. Celková spotřeba a tím i provozní náklady kondenzačního kotle jsou ve srovnání s kotlem klasické konstrukce přibližně o 5 - 15 % nižší. Odběratel plynu by měl při volbě typu plynového kotle vycházet z objektivně zhodnoceného ročního využití kotle v daných konkrétních podmínkách. Jsou systémy, ve kterých bude v maximální míře využit tepelný obsah spalin a návratnost vyšších investic bude krátká (cena kondenzačních kotlů je v ČR cca o 30 - 40 % vyšší než klasických kotlů obdobných vlastností). Naproti tomu jsou systémy, kde investice do kondenzačního kotle bude nenávratná. Snížení odběru topného plynu při stejném množství získaného tepla také znamená zlepšení výchozích podmínek pro další plynofikaci. Kondenzační kotle jsou novou, vysoce efektivní generací plynových kotlů.

(c) 2003 Jan Lenoch design, http://lenoch.wz.cz